04. 04. 2024 –
Alternativní zdroj energie, který bude zpracovávat teplo z Ústřední čistírny odpadních vod Praha na Císařském ostrově, by mohl být v provozu do roku 2030. Pražští radní při zasedání dne 2. dubna 2024 schválili přípravu stavby Energocentra.
Snížení cen za vytápění pražských domácností i zdroj čisté energie. Prvním krokem schválené přípravy Energocentra bude podle tiskové zprávy magistrátu nejen zajištění dokumentace pro územní rozhodnutí, ale i posouzení vlivu na životní prostředí a příprava návrhu žádosti o dotace.
„Energetická bezpečnost a jistota zajištění zdrojů a soběstačnost jsou naší prioritou. Dlouho jsme v Praze nevyužívali potenciálu vody, odpadní vody přitékající na čistírnu mají díky významné spotřebě teplé užitkové vody relativně vysokou teplotu. A tyto vyčištěné odpadní vody mají významný potenciál být zdrojem tepelné energie využitelné především ve vytápění. Jejich využití může významně přispět ke snížení závislosti na zemním plynu a ke snižování uhlíkové stopy teplárenských soustav v hlavním městě Praze. A výmluvné je myslím i množství domácností a Pražanů, které Energocentrum bude zásobovat, ve finále půjde skoro o sto tisíc lidí,“ uvádí ve zprávě pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS).
Tepelná kapacita jedné z vodních linek Energocentra by podle předběžných výpočtů měla být schopna zásobit teplem oblast Juliska – Veleslavín, druhá poté Bubny – Zátory, případně přilehlé oblasti.
„Energocentrum považuji za jeden z nejdůležitějších projektů pražského klimatického plánu, protože může velkému množství Pražanů ušetřit potenciální náklady na vytápění svých domácností. Podobná centra fungují s úspěchem už desítky let v Dánsku nebo ve Švédsku a není důvod, aby tomu tak nebylo i u nás. Jsem ráda, že se projekt posouvá vpřed,“ sděluje ve zprávě Jana Komrsková (Piráti), náměstkyně primátora.
„Projekt Energocentra dokáže zajistit teplo pro stávající obyvatele například v oblasti Veleslavína, ale i pro nové obyvatele v plánovaných čtvrtích, jako jsou Bubny-Zátory. Energocentrum využije relativně vysoké teploty odpadních vod, které do Ústřední čistírny odpadních vod na Císařském ostrově přitékají, a jež po vyčištění mají i v chladnějších měsících teplotu kolem 15 stupňů Celsia. Za pomoci soustavy tepelných čerpadel o výkonu až 2 krát 90 megawattů se teplota zvýší až na 110 stupňů Celsia a budeme ji schopni dodávat do systému centrálního zásobování teplem. Pražská vodohospodářská společnost nyní zahájila projektovou přípravu stavby, s předpokládaným zahájením realizace v roce 2028,“ uvádí pražský radní Michal Hroza (TOP 09).
Do každé ze zásobovaných oblastí by mohlo být Energocentrum schopno dodat zhruba 1 660 000 gigajoulů tepla ročně. To stačí na pokrytí zhruba 83 000 domácností se zhruba 200 tisíci obyvatel.
„Projekt energocentra je unikátním řešením využití potenciálu zbytkového tepla, které máme akumulováno v odpadních vodách čistírenské infrastruktury. Jde tak o využití tepla, které se v současné chvíli jinak dále nevyužívá a zároveň bude mít Praha svůj vlastní velký ekologický zdroj tepla. V danou chvíli je Praha totiž primárně zásobena uhelnou teplárnou z Mělníku. Zapadá tak do celkové strategie teplárenství, kterou hlavní město Praha v současné chvíli zpracovává. S ohledem na evropské trendy na zachování a rozšiřování centrálních zásobovacích soustav teplem a jejich nutnou ekologizaci, jde tak jednoznačně o krok správným směrem, i s ohledem na nově schválené předpisy v oblasti požadavků na nízkoemisní budovy a jejich nutnost být připojen na nízkoemisní teplo. Díky možnosti využití tohoto odpadního tepla a jeho připojením do centrální zásobovací soustavy tak budou moci nové budovy snadno plnit legislativní požadavky,“ uvádí ve zprávě Jan Chabr (TOP 09), předseda Výboru pro energetiku Zastupitelstva hlavního města Prahy.
Klimatický plán hlavního města Prahy do roku 2030
Cílem klimatického plánu je do roku 2030 snížení emisí CO2 o 45 procent. K tomu se hlavní město zavázalo již v roce 2019, když přijalo usnesení zastupitelstva. Jak lze vyčíst z webu Pražská mise nulové emise, plán se zaměřuje na celkem 5 oblastí. Jedná se o energetiku, budovy, dopravu, cirkulární ekonomiku a adaptaci.
„Inspirací jsou nám především metropole západní Evropy. Chtěli bychom, aby v tomto ohledu byla Praha už v roce 2030 partnerem stojícím po jejich boku. Politika ochrany klimatu představuje jeden ze základů úspěšné moderní samosprávy. A současná nálada ve společnosti teď změně nahrává. Klimatický plán hlavního města Prahy do roku 2030 je naším příspěvkem do této diskuze, který dokazuje, že danou agendu rozhodně nebereme na lehkou váhu,“ uvádí web.
Mezi body, na které se nyní Praha zaměřuje, patří například i výstavba nové linky metra D, která má navýšit přepravní kapacitu městské dopravy, stejně jako automatizace linky C. V plánu je i nahrazení autobusů vozidly s nulovými emisemi, a to alespoň ze 75 procent.
Zdroj: https://www.prahain.cz/zivot-ve-meste/priprava-stavby-energocentra-s-17857.html
