11.06.2024 – Káranská vodárna je již 110 let nejkvalitnějším zdrojem pitné vody pro Prahu. Jak vodárna pomohla Praze po první světové válce a jaká je její role dnes?
V současné době Káraný do pražské vodovodní sítě dodává přes 20 % z celkového objemu dodané pitné vody. Jen v loňském roce dosáhl objem dodané vody 28 milionů kubíků pitné vody.
„Káranská vodárna je jedním ze tří pilířů pražské vodohospodářské infrastruktury. Po Želivce je druhým nejvýznamnějším zdrojem. Za celou dobu svého provozu vyrobila přes čtyři miliardy kubíků pitné vody. Svůj vrchol zažila v roce 1989, kdy do sítě dodala více než šedesát milionů kubíků,“ uvedl generální ředitel Pražských vodovodů a kanalizací Petr Mrkos.
Probíhající rekonstrukce
Stejně jako ostatní pražské úpravny vody i Káraný prochází rozsáhlou rekonstrukcí. „Jsme si vědomi potřeby investic. Ty probíhají nejen přímo na úpravně, ale již jsme začali s rekonstrukcí výtlačných řadů a budeme v ní pokračovat,“ zdůraznil radní hlavního města pro oblast infrastruktury Michal Hroza s tím, že nejstarší výtlačný řad mířící na vodojem Flora je z roku 1914.
Loni v únoru byla zahájena a letos v červnu bude dokončena první etapa rekonstrukce odželezovny. „Investice zahrnuje kromě stavebních konstrukcí i výměnu dvou pracích čerpadel, všech technologických potrubí za nerezové, výměnu armatur u všech šesti otevřených rychlofiltrů. Dále výměnu stavební i technologické elektroinstalace,“ vypočítal Michal Hroza.
Na první etapu by měla plynule navázat kompletní modernizace 6 otevřených filtrů a výměna artéské násosky, která přivádí artéskou vodu z prameniště do areálu Káraný, kde je čerpána k úpravě na odželezovnu. Při pohledu na moderní technologie se jen těžko věří tomu, že Káranská vodárna slaví 110 let od svého vzniku.
Jaké byly začátky Káranské vodárny?
V druhé polovině 19. století se královské hlavní město Praha nacházelo v nelehké hygienické situaci. Pitnou vodu Pražané získávali z více než tisíce soukromých studní s vodou proměnlivé kvality. Z dnešního pohledu nedosahovala kvalita vody na úroveň vody pitné. A vodárny, které byly v té době v provozu, dodávaly Pražanům pouze užitkovou vodu.
V hlavním městě neexistovala ani moderní kanalizace a každodenní realitou tak bylo permanentní znečišťování řeky i dalších zdrojů vody. Tehdy se odpadní voda odváděla buď systémem nevyhovujících stok z počátku 19. století bez čištění rovnou do Vltavy, nebo se využívala soustava soukromých žump a jímek. Situace byla do budoucna neudržitelná.
Vznik nové moderní vodárny v Káraném nicméně nebyl vůbec jednoduchý. Praha zvažovala několik projektů. Až v roce 1902 se odborníci přiklonili k projektu jímání kvalitní vody z podzemních zdrojů podél řeky Jizery s využitím artéských studní a přirozené infiltrace. K jeho schválení došlo o dva roky později. Samotná stavba vodárny spojená s úpravou širokého okolí, včetně koryta řeky Jizery, byla pak zahájena na konci roku 1906. Kromě Adolfa Thiema z Lipska, se na ní podílela řada evropských odborníků, včetně Emila Prinze, Thiemova žáka.
Ochránila město před nákazou
Vodárna byla uvedena do provozu krátce před vypuknutím první světové války. Společně s novou kanalizační sítí dokázala město ochránit před nebezpečím nakažlivých nemocí. To bylo velmi podstatné, protože Praha se v té době potýkala s podvýživou obyvatelstva a přílivem mnoha raněných a nemocných vojáků, kteří se zde léčili.
Krátce po skončení války došlo ke spojení dosavadního hlavního města a dalších několika desítek jeho předměstí v nové město, tzv. Velkou Prahu. Navíc předpoklad růstu počtu obyvatel dalece přesáhl možnosti vodárna a tak bylo nutné navýšit její kapacitu. Z toho důvodu došlo ke změně čerpadel, byl postaven druhý výtlačný řad (o průměru 110 cm) do Prahy, proběhla elektrifikace a vybudovány byly také další artéské vrty.
Jeden ze zdrojů vody pro Prahu
Ani to však nestačilo, a tak byla Káranská vodárna postupně doplněna dalšími vodárenskými komplexy. V roce 1929 byla uvedena do provozu Podolská vodárna a v roce 1972 pak moderní úpravna vody Želivka.
Káranská vodárna, jako nejkvalitnější zdroj vody pro Prahu, prošla v průběhu 20. století další modernizací. V letech 1965 až 1969 zde byla vybudována umělá infiltrace o výkonu 900 l/s, což zdvojnásobilo její kapacitu. V letech 1986 až 1993 byl pak dostavěn třetí výtlačný řad (o průměru 160 cm) do vodojemu Ládví.
I po 110 letech Káranská vodárna skvěle slouží svému původnímu účelu. I když už není výhradním dodavatelem pitné vody, je nadále velmi důležitým prvkem vodárenského systému hlavního města.
